Většina z nás ví, že vín je mnoho druhů – červená, bílá, růžová, oranžová, šedá; dále se rozlišují podle jednotlivých odrůd vinné révy a pak známe vína suchá, sladká, polosladká, tichá, šumivá, perlivá, likérová, jakostní, s přívlastkem, ledová, slámová, bio víno, mešní víno…
Podle chuti je dokáže rozlišit každý z nás – a to díky svým nezaměnitelným chuťovým pohárkům. Poznáme velice snadno, které víno nám vyhovuje, a které nikoliv.
Avšak podle technologie dokáží rozlišit víno jen odborníci – pěstitelé vinné révy a výrobci vín, degustatéři a sommeliéři, a rovněž někteří labužníci.
Aby se povědomost o složení vín a jejich výrobě dostala mezi širší veřejnost, budeme se jednotlivým druhům vína věnovat podrobněji.
Suchá vína
Jsou to vína, která obsahují nejmenší množství zbytkového nezkvašeného cukru. Zbytkový cukr je ten, který ve víně zůstal po dokončení kvasného procesu. Má významný vliv na konečnou chuť vína – čím je ho více, tím je víno sladší. Suché víno obsahuje maximálně 4 gramy zbytkového cukru na jeden litr. Ve Francii, Španělsku, Portugalsku a Itálii jsou suchá vína zpravidla limitována 3 gr/litr.
Suché víno je obvykle kyselejší, avšak má výraznější chuť s mírnou trpkostí. Nejčastěji jsou suchými víny hlavně vína červená. Červené hrozny totiž fermentují až do úplného konce, takže množství zbytkového cukru je minimální. Aby se drsnost těchto vín, k níž dochází v důsledku nedostatečného obsahu zbytkového cukru, zmírnila, prochází víno ještě jablečno – mléčnou fermentací.
Pro chuť vína je rovněž důležitá hladina kyselin. U suchých vín jsou to většinou 4 – 5,5 gramu na jeden litr. Kyselina je důležitá vlastnost vína a do jisté míry na ní závisí i jeho trvanlivost. Podle poměru zbytkového cukru a kyselin je víno posuzováno buď za suché nebo polosuché.
A jaká suchá vína vám může International Wine Club nabídnout?
La Camarie Sainte Pinot Noir, Roche De Bellane Carignan Vieilles Vignes, anebo třeba Orbiel & Freres Caberent Sauvignon, všechna z oblasti Languedoc-Roussillon, Francie.
